Novinky

Z anotace: Právo na ochranu před překvapivým rozhodnutím svědčí též poškozeným v trestním řízení. Stěžovatelka v trestním řízení vystupovala jako poškozená. Okresní soud přiznal stěžovatelce nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši 250 000 Kč. Povinnost náhrady následně snížil odvolací soud na 150 000 Kč. Ve své ústavní stížnosti proto stěžovatelka namítala, že proti výroku o náhradě nemajetkové újmy žádná ze stran věcně nic nenamítala. Nikdo tzv. adhezní výrok nezpochybňoval, a přesto jej krajský soud jako soud odvolací změnil. Podle Ústavního soudu – s ohledem na doplnění odvolání obžalovaným – byl krajský soud oprávněn přezkoumat výrok o náhradě nemajetkové újmy. V části, kterou snížil výši stěžovatelce přiznané náhrady, nicméně byl rozsudek pro stěžovatelku překvapivý. O odlišném náhledu odvolacího soudu na výši náhrady nemajetkové újmy se přitom stěžovatelka dozvěděla až z odvolacího rozsudku, kterým krajský soud současně zpřísnil trest uložený obžalovanému. Ačkoliv obžalovaný napadl odvoláním i adhezní výrok prvostupňového rozhodnutí, neargumentoval nepřiměřeností výše přiznané kompenzace. O otázce přiměřenosti výše náhrady nemajetkové újmy nepadlo jediné slovo ani během veřejného zasedání před krajským soudem a z předchozího průběhu řízení se to nedalo ani předpokládat. Z těchto důvodů nelze klást stěžovatelce (její zmocněnkyni) za vinu, že se nedostavila k veřejnému zasedání. Na základě průběhu celého řízení tedy stěžovatelka nemohla předvídat, že dojde k výraznému snížení přiznané náhrady její nemajetkové újmy. V důsledku postupu krajského soudu bylo stěžovatelce znemožněno naplánovat a přizpůsobit svou procesní strategii, právní a skutkové námitky, a ve výsledku i efektivně realizovat svá práva vzniklá z titulu postavení zvlášť zranitelné oběti trestného činu. Tento výsledek považuje Ústavní soud za neústavní a porušující základní práva stěžovatelky na soudní ochranu. Ve sféře právního postavení poškozených došlo v posledních letech ke značnému legislativnímu vývoji směrem k silnější ochraně jejich práv. Stejným směrem se ubírala i soudní praxe a odborná debata.

Naše advokátní kancelář je s vámi už 15 let. Za tu dobu jsme vyřešili 2030 kauz a pomohli mnoha lidem. A k narozeninám si dáváme dárek - změnu jména i vizuálu. Nyní jsme HRDÁ LEGAL s.r.o. Děkujeme vám za podporu a důvěru, se kterou k nám opakovaně přicházíte, a doufáme, že se vám s námi bude dařit i nadále.

V ASJA se právě teď můžete přihlásit na e-learningový kurz HELP - Násilí na ženách, kterého je tutorkou JUDr. Lucie Hrdá. Kurz je zaměřen velmi viktimologicky a přináší zajímavá rozhodnutí ESLP.

Důstojná náhrada nemajetkové újmy u zvlášť zranitelné oběti znásilnění

...na téma Přerušení a upuštění od výkonu trestu odnětí svobody ze zdravotních důvodů v české soudní praxi. Gratulujeme!

Cenu F. L. Riegra uděluje předsedkyně Poslanecké sněmovny za nejlepší kvalifikační práce, které se věnují parlamentarismu. Odborná komise, ve které zasedají experti na právo, historii nebo politologii, hodnotila přínos předložených diplomových a bakalářských prací, originalitu textu, náročnost výzkumu nebo rozsah prostudovaných pramenů a literatury. Účastníci soutěže své práce před komisí obhajovali při ústním pohovoru. Gratulujeme!

Příští dva týdny budeme mít zavřeno, protože se tu bude bourat a stavět. Máme se na co těšit, zvětšujeme prostory. Ale už teď představujeme důležitou novinku: AK Hrdá s.r.o. je nyní rozdělena na 2 oddělení.

Dne 30. srpna 2021 vyhověl Ústavní soud stížnosti rodičů dítěte, kteří spolu nežijí, ale jsou schopni se na styku s dítětem domluvit podle aktuálních potřeb. Úpravy styku soudním rozhodnutím se nicméně domáhali prarodiče a Ústavní soud se tedy zabýval rozsahem styku dalších příbuzných s dítětem, přičemž dle jeho závěru by měly obecné soudy zohlednit především nejlepší zájem dítěte a jeho vztahy se všemi dalšími příbuznými. Rozsah styku dalších příbuzných s dítětem nemůže být rozsáhlejší či postaven na roveň styku rodičů s dítětem, zejména nepřejí-li si to rodiče, jejichž stanovisko za normálních okolností musí být zohledněno.

Ústavní soud vydal dne 16. srpna 2021 nález sp. zn. III. ÚS 1279/21, ve kterém se zabývá problematikou předávání nezletilých mezi rodiči. Dle ustálené judikatury Ústavní soud preferuje, aby rodič, jemuž bylo dítě svěřeno do péče, byl povinen předat dítě ke styku v místě bydliště druhého rodiče a oproti tomu by druhému rodiči vznikala povinnost předat dítě po ukončení styku rodiči, jemuž bylo dítě svěřeno do péče, v místě jeho bydliště. Pro zavedení režimu, kdy nezletilé předává a cesty vykonává pouze jeden z rodičů, není určujícím kritériem kvalita vozidla či dostatek volného času jednoho z rodičů, jelikož tyto nelze zařadit mezi mimořádné skutkové okolnosti.

Dne 3. srpna 2021 Ústavní soud vyhověl naší stížnosti a vydal nález pod sp. zn. II. ÚS 3003/20, kterým zrušil rozsudek Vrchního soudu v Praze ve výroku, jímž byla stěžovatelka, osoba s poruchou autistického spektra – Aspergerovým syndromem a zvlášť zranitelná oběť znásilnění, odkázána se zbytkem nároku na náhradu nemajetkové újmy na civilní řízení. U tak závažných zásahů, k jakým dochází při znásilnění, nadto opakovaném, se přiznaná náhrada nemajetkové újmy ve výši 75 000 Kč jeví Ústavnímu soudu jako neúměrně nízká. Ústavní soud dále uvádí, že dojde-li zásahem do nedotknutelnosti osoby a jejího soukromí ke vzniku újmy, nelze snížit náhradu této újmy jen z důvodu, že poškozený jednotlivec není schopen z důvodů svého postižení plně chápat zásah do svého základního práva. I kdyby stěžovatelka nebyla schopna zejména s ohledem na svůj Aspergerův syndrom plně chápat zásahy do svých práv, k nimž došlo při jejím opakovaném znásilnění, nesměla by tato skutečnost vést ke snížení náhrady, která jí bude přiznána. V neposlední řadě, s ohledem na to, že se stěžovatelka pokládá za osobu ženského pohlaví, a nadto užívá neutrální jméno a příjmení, pokládá Ústavní soud za vhodné označovat stěžovatelku v ženském rodě, ačkoliv její právní pohlaví je mužské.