Novinky

Ve vydavatelství Wolters Kulwer vyšla kniha Mužské právo - jsou právní pravidla neutrální? Jedná se o první pokus o feministickou revizi práva v ČR. Sborník je dílem mnoha autorů a byl editován Kateřinou Šimáčkovou, Barborou Havelkovou a Pavlou Špondrovou. L. Hrdá přispěla prací s názvem Rozumí soudy obětem trestných činů? Knihu můžete kupovat zde a víc si o ní přečíst zde.

Ústavní soud ČR v dubnu 2020 rozhodoval o ústavní stížnosti otce, který se domáhal zrušení rozhodnutí odvolacího soudu. Městský soud v Praze zúžil svým rozhodnutím styk otce s jeho čtyřletým synem z důvodu velké vzdálenosti, přičemž se dostatečně nezabýval dopadem cestování a stěhování na nezletilého a celkovým kontextem případu. Ústavní soud ČR opětovně zdůraznil, že velmi velká vzdálenost mezi rodiči (přes 700 km) nemůže být jediným kritériem, podle něhož lze střídavou péči zavrhnout. Soudy totiž musejí zkoumat, jak by převážení na dítě doléhalo a zda by změny prostředí zvládalo. Ústavní soud ČR se tak zastal otce a věc vrátil MS Praha k důkladnějšímu posouzení.

Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 12. 2. 2020, sp. zn. 7 Tdo 100/2020, konstatoval, že majetkové poměry škůdce nejsou samostatným kritériem, na které by měl soud brát větší zřetel při rozhodování o výši náhrady škody v trestním řízení. Majetkové poměry pachatele se totiž nijak neprojeví v duševních útrapách poškozeného, a lze k nim proto přihlížet spíše výjimečně ve smyslu jakési moderace vedené zájmem na tom, aby nedošlo k majetkové likvidaci pachatele a aby výše náhrady odpovídala principu proporcionality. Důležité přitom je, že nelze zjišťovat jen aktuální majetkové poměry pachatele, ale je nutné vzít v potaz i jeho věk a z něj vyplývající možnost uhradit vzniklou újmu do budoucna, za současného zachování možnosti vést snesitelný a důstojný život.

V souvislosti s karanténními opatřeními připomínám stávajícím klientům i všem dalším zájemcům, že nemusí na porady chodit k nám do kanceláře. Vaše i naše zdraví a bezpečí jsou pro nás důležité, ale je jasné, že některé věci nepočkají a je třeba je řešit. Proto si můžeme sjednávat schůzky přes Skype, WhatsApp či Whereby - od vás k nám na dálku a bezpečně. Společně to zvládneme, nejste v tom sami!

Lucie Hrdá bude dne 10. 10. 2019 přednášet o zvlášť zranitelných obětech soudcům a státním zástupcům v rámci Justniční akademie ČR, dne 13. 9. 2019 gynekologům a porodníkům o obětech sexuálního a domácího násilí na celostátní konerenci České společnosti pro ultrazvuk v porodnictví a gynekologii ČLS JEP a dne 23. 10. 2019 lékařům podolského Ústavu pro péči o matku a dítě. 30. 10. proběhne na Lékařské fakultě UK v Hradci Králové přednáška pro mediky - Lékař při péči o oběti trestných činů - nejen v roli zdravotníka. 26. 11. 2019 bude L. Hrdá přednášet pro veřejnost ve studentském klubu v Celetné, a to pro spolek Common Law Society.

Nejvyšší soud České republiky konstatoval, že okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby u trestného činu křivého obvinění uvedená v § 345 odst. 3 písm. c) tr. zákoníku, tj. že pachatel jedná v úmyslu narušit rodinné vztahy jiného, je naplněna, pokud jeden z rodičů křivě obviní druhého rodiče, aby v rámci sporu o péči o děti dosáhl lepšího postavení v řízení o péči o nezletilé. K naplnění tohoto znaku postačuje tzv. nepřímý úmysl, tedy že pachatel ví, že může svým křivým obviněním jinému narušit jeho rodinné vztahy, a přesto tak jedná, neboť je s tím srozuměn (přičemž postačí i smíření s tím). Právní věta byla vytvořena na jaře letošního roku.

Dovolujeme si požádat média, aby se v trestní věci JUDr. Romana Švaňhala, Ph.D., s žádostí o vyjádření obracela výhradně na jeho obhájce JUDr. Hrdou, a to na tel. 777 273 601, či emailem na office@akhrda.cz. Děkujeme.

Ústavní soud ČR v květnu 2019 rozhodoval o ústavní stížnosti muže, který vede spor s Ministerstvem spravedlnosti ČR o náhradu škody od státu z důvodu nezákonného trestního stíhání. Muž v ústavní stížnosti zpochybňoval povinnost hradit soudní poplatek v odvolacím řízení tohoto typu sporu. Ústavní soud ČR učinil v této věci závěr, že nevyplývá-li z textu zákona zpoplatnění odvolání v řízeních o žalobách proti státu na náhradu škody způsobené výkonem veřejné moci, jde o návrh nezpoplatněný, a to proto, že tuto povinnost zákonodárce zcela jasně, určitě a srozumitelně nevyjádřil.

Ústavní soud ČR v květnu 2019 rozhodoval o ústavní stížnosti otce, který se domáhal zrušení rozhodnutí jak soudu prvního stupně, tak i odvolacího soudu o rozšíření styku se dvěma nezletilými dětmi. Ústavní soud ČR ve svém nálezu konstatoval, že důvodem pro nerozšíření styku s druhým rodičem nemůže být samotný nesouhlas rodiče, jemuž bylo dítě svěřeno do péče, ani obecný poukaz na nevhodnost změny zažitého a fungujícího režimu styku. Ústavní soud ČR je toho názoru, že je třeba obecně vycházet z premisy, že být spolu znamená pro rodiče a jeho dítě jeden ze základních prvků rodinného života a v nejlepším zájmu dítěte zpravidla je péče a výchova ze strany obou rodičů.

Nejvyšší soud ČR ve svém usnesení ze dne 12. 6. 2019 konstatoval, že otec, který byl odsouzen za pohlavní zneužívání svých dcer, se zároveň dopustil i přečinu ohrožování výchovy dětí. Skutková podstata tohoto trestného činu byla naplněna, jelikož otec tím, že své nezletilé dcery mladší 15 let opakovaně přiměl k pohlavnímu styku, tak toto jednání otce vedlo k pohlavní nevázanosti dcer a lze ho považovat za svádění k nemravnému životu. Soud navíc konstatoval, že není podstatné, zda děti nemravnému životu v budoucnu skutečně propadnou, ale postačí fakt, že by se tak mohlo stát.