Nejvyšší soud v rozsudku 23 Cdo 1858/2019 judikoval, že pokud je smlouva o poskytování právních služeb uzavřena obecně, nikoliv pouze k určitým vymezeným úkonům, pak má advokát dle § 16 odst. 2 zákona o advokacii vedle poučovací povinnosti i povinnost ověřovací a znalostní. Tyto povinnosti se při zastupování klienta v exekučním řízení vztahují i na ověřování vymahatelnosti pohledávky klienta, s čímž souvisí povinnost přihlásit pohledávku do insolvenčního řízení a s ní související činění nezbytných kroků pro ochranu zájmů klienta, jako je např. průběžná kontrola insolvenčního rejstříku apod. Pokud tuto povinnost advokát nedodrží, je pak odpovědný za škodu, kterou tím klientovi způsobil.