Diskuze se konala v rámci projektu "Bez násilí" podpořeného Úřadem vlády České republiky.
Diskuze se konala v rámci projektu "Bez násilí" podpořeného Úřadem vlády České republiky.
Součástí toho, že se stanete obětí, je sebeviktimizace. Ženy se viní z toho, že podlehly, že byly hloupé, že tam neměly chodit. – JUDr. Lucie Hrdá
Psychiatra Jana Cimického několik žen včetně jeho pacientek obvinilo ze sexuálního obtěžování. On sám říká, že nic z toho není pravda. Vztahy lékařů a pacientů, etiku a obecně případy sexuálního nátlaku probereme s advokátkou Lucií Hrdou a bývalým ředitelem bohnické nemocnice Zdeňkem Bašným.
Sexuální zneužití je pro ženu často traumatizující zážitek. Klára jej zažila dvakrát - a vždy od známé osoby. V tomto dílu přinášíme dva rozhovory. Příběh mladé ženy Kláry, která se rozhodla jít se svými zkušenostmi ven. V druhé půlce uslyšíte rozhovor s právničkou Lucií Hrdou, která se na sexuální násilí se svou advokátní kanceláří specializuje. Díl připravily Hana Strašáková a Alžběta Havlová.
Za fotky penisu výpověď? Zástupce šéfredaktora a vedoucí zahraniční rubriky Jiří Hošek z portálu Seznam Zprávy měl kolegyním posílat nevyžádané snímky svého přirození. Ačkoliv v redakci šlo údajně o „věc veřejnou“, nikdo s tím údajně nic nedělal. Teď přišla výpověď. „Je dobře, že došlo ke kroku, který dává dalším pachatelům signál, že takové chování jim nebude procházet věčně,“ komentuje situaci odbornice na sexuální násilí Johanna Nejedlová.
Pět výjimečných právniček se stalo laureátkami prvního ročníku ocenění Flamma, které je určeno pro současné inspirativní dámy v oblasti práva z Česka a Slovenska i ty, kteří přispívají k diverzitě v oblasti právnických profesí. Jsou mezi nimi advokátka Lucie Hrdá, soudkyně Veronika Křesťanová, novinářka Andrea Procházková, vedoucí poradny dTest Jana Marková a slovenská akademička Lucia Berdisová.
„Pocit špíny a zrady. Narušení tělesné integrity. Jako kdyby mě znásilnil.“ Tak popisují ženy zkušenost se stealthingem, tedy sundáním prezervativu bez souhlasu během styku. Tato praktika je v některých zemích dokonce pokládána za znásilnění. Kromě toho, že je toto jednání neetické, vzniká také riziko otěhotnění nebo přenosu pohlavních chorob.
Odkaz na včerejší reportáž s názvem Domluvený trest. Chtěla jsem otevřít debatu o tom, co přináší některým obětem závažných trestných činů. Hodně se nevešlo, jako vždycky, ale ten základ tam je :) PS: nemám nic proti tomuto institutu, jen není pro všechy případy, a u některých je nepochopitelné, že je ze strany státního zástupce vůle takovou dohodu uzavřít, a že ji soud schválí.
Každá desátá žena v Česku se během svého života stane obětí znásilnění. Jen dvě procenta případů ale skončí odsouzením pachatele. Podle údajů organizace Konsent, která se zabývá sexuálním násilím, většina pachatelů svou oběť velmi dobře zná a ve zhruba polovině případů čin spáchá vlastní partner. Dopad znásilnění na život obětí navíc bývá bagatelizován. Mírné tresty, se kterými pak pachatelé často odcházejí od soudů, pro tyto oběti neznamenají žádnou satisfakci, říká v rozhovoru pro HN advokátka Lucie Hrdá, která se této problematice věnuje ve své praxi.
Právo tvoří v jejich práci jen menší část. Mnohdy jsou spíše psycholožky, terapeutky či krizové manažerky. Advokátka a prezidentka Unie rodinných advokátů Daniela Kovářová, notářka v Praze Šárka Tlášková a advokátka a spoluzakladatelka iniciativy Bez trestu Lucie Hrdá v podcastu PRÁVNIČKY popisují, že za nimi čím dál častěji chodí lidé s „neprávními“ problémy. Tvrdí také, že lidé jsou z podstaty nepoučitelní.
Hlavními zásadami advokátní kanceláře jsou zejména neustálý boj za dodržování procesních práv klienta, respektování jeho zájmů, vysoká výkonnost a hledání všech možných cest k prosazení klientových práv a požadavků.